Vyslání zaměstnance do zahraničí – část 1

Jedná se o situaci, kdy zaměstnanec, který běžně pracuje pro svého zaměstnavatele na území jednoho státu, je dočasně vyslán svým zaměstnavatelem na území jiného státu, aby tam pro něj vykonal zadanou práci.

Vyslaný zaměstnanec podléhá i nadále právním předpisům vysílajícího (svého) členského státu.

Předpisy o vysílání pracovníků se musí řídit v případech, kdy:

  1. Podnik se sídlem v jednom státě EU má smlouvu s partnerským podnikem v jiném státě EU a je třeba z důvodu poskytování služeb vyslat svého pracovníka na dobu určitou do tohoto státu. Vysílaná osoba musí být v zaměstnaneckém poměru.
  2. Vysílá pracovníka sice do svého podniku, ale tento podnik sídlí v jiném státě EU. Vysílaná osoba musí být v zaměstnaneckém poměru.
  3. Předpisy se také vztahují na případy, kdy prostřednictvím agentury, která zprostředkovává dočasnou práci, najme zahraničního pracovního z jiného státu EU, než je podnik registrován či v něm působí. V takovém případě musí být uzavřen mezi pracovníkem a agenturou pracovní poměr.

Před vysláním do hostitelské země se doporučuje zjistit, zdali je výkon práce podmíněn získáním příslušeného pracovního povolení či povolení k pobytu (víza). Je vhodné zjistit, jak dlouho trvá získání dokladů a jaké jsou podmínky pro jejich vydání.

I když Česká republika vstoupila do Evropské unie a je umožněn volný pohyb pracovníků, je v členských zemích potřeba, aby zaměstnavatel provedl registraci jiného občana Evropské unie na příslušném úřadě práce. Často také podléhá občas Evropské unie povinnosti registrace a vyřízení přechodného pobytu na místně příslušných úřadech.

V některých zemí je třeba pro získání povolení k zaměstnání zajistit potvrzení o dobrém zdravotním stavu pracovníka. Jakým způsobem pak zaměstnanec předkládá výsledky svých zdravotních testů je třeba předem zjistit v hostitelské zemi.

Podmínky zaměstnání v hostitelské zemi

Během vyslání musíte svému zaměstnanci zajistit stejné pracovní podmínky, které jsou platné ze zákona či na základě uzavřené kolektivní smlouvy také v hostitelské zemi.

Jedná se o podmínky upravující:

  • Minimální dobu odpočinku
  • Maximální délku pracovní doby
  • Minimální délku placené dovolené za kalendářní rok
  • Odměnu (včetně všech částí), jak je definována ve vnitrostátních právních předpisech nebo v kolektivní smlouvě
  • Bezpečnost a ochranu zdraví při práci
  • Ochranná opatření pro těhotné ženy, čerstvé maminky a lidem mladším 18 let
  • Rovné zacházení žen a mužů
  • Pokud zaměstnavatel poskytuje ubytování v hostitelské zemi, tak podmínky ubytování
  • Příspěvky nebo náhrady na pokrytí cestovných výdajů, nákladů na stravu a ubytování, jsou-li během vyslání vyžadovány

V případě, že jsou pracovní podmínky ve vašem státě výhodnější pro pracovníka než v hostitelské zemi, měli byste tyto výhodnější podmínky zachovat i během vyslání do zahraničí.

V případě, že je doba vyslání delší než 12 měsíců (18 měsíců v případě předložení odůvodnění), musíte svým zaměstnancům zaručit všechny povinné pracovní podmínky v hostitelské zemi. Kromě podmínek týkajících se pracovní smlouvy či doplňkových důchodů.

Další práva při vyslání do jiné země EU:

  • Nebudete potřebovat pracovní povolení
  • Nebudete si muset nechávat uznat svou odbornou kvalifikaci (u některých profesí, které spadají do regulovaných povolání, je však nutno předložit písemné prohlášení)
  • Jeli vyslání delší než 3 měsíců, musí se pobyt ohlásit u příslušných úřadů
  • V hostitelské zemi nezíská pracovník právo na trvalý pobyt