Navrhovaná důchodová reforma

Vláda schválila důchodovou reformu připravenou ministerstvem práce a sociálních věcí. 

Jejím hlavním cílem je zajistit solidní důchody vyplácené z průběžného systému nejen současným důchodcům, ale i příštím generacím. Součástí reformy je například navázání hranice odchodu do důchodu na věk dožití, ale i celá řada dalších významných změn, které podpoří především rodiny. 

Důchodový věk má být stanovován transparentně 

Navržená úprava naváže důchodový věk na věk dožití. Cílem je, aby pro budoucí generace byla udržována stejně dlouhá průměrná délka výplaty starobního důchodu jako je tomu dnes, přibližně po dobu 21,5 let. Informace o důchodovém věku budou každému známy při dosažení 50 let. Pro ročníky 1965 a starší se v oblasti důchodového věku žádné úpravy nenavrhují. 

Rodinný vyměřovací základ ocení výchovu dětí a péči o závislé osoby 

Novinkou bude také rodinný vyměřovací základ, který ocení výchovu dětí a péči o závislé osoby. Na pečující osobu se pro potřeby výpočtu důchodu bude po dobu péče pohlížet tak, jako by pobírala průměrnou mzdu. Pokud bude pečující také pracovat, jeho skutečný výdělek se k rodinnému vyměřovacímu základu přičte. Tento systém postupně nahradí výchovné. Platí, že výchovné zůstane každému, komu již bylo přiznáno. 

Lidé v nejnáročnějších profesích mohou odejít dříve do důchodu 

Na základě odborných analýz Ministerstva zdravotnictví byl stanoven okruh osob, které získají zvýhodnění formou snížení důchodového věku, a to na základě kategorizace rizik podle zákona o ochraně veřejného zdraví. S účinností od 1. ledna 2025 budou nad rámec již nyní vymezeného okruhu osob do tzv. náročných profesí doplněny: 

  • všechny osoby pracující na pracovištích s přítomností rizik kategorie 4, 
  • osoby pracující na pracovištích s výskytem vybraných rizik kategorie 3 – celková fyzická zátěž, vibrace, zátěž teplem a zátěž chladem. 

Návrh zohledňuje práce v náročné profesi v období 10 let před účinností zákona. Poté, co zákon vejde v platnost, bude možné získat nárok na snížení důchodového věku maximálně o 15 měsíců při odpracování 2 200 směn. Snížení věku až na 30 měsíců bude možné po odpracování 4 400 směn, což odpovídá asi 20 letům práce.   

Zvýší se minimální procentní výměra všech důchodů 

Reformou dojde i téměř ke zdvojnásobení minimální výše základní a procentní výměry starobního důchodu a invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně na částku odpovídající 20 % průměrné mzdy. U invalidního důchodu pro invaliditu druhého a prvního stupně půjde o poměrné snížení (polovina, respektive třetina), stejně tak u pozůstalostních důchodů (vdovské a vdovecké polovina, sirotčí 40 %). 

Pracující senioři budou více zvýhodněni 

Dalším opatřením je zvýhodnění práce v důchodu. „Reforma myslí i na zvýšení motivace lidí, kteří chtějí a mohou pracovat v seniorním věku. Na vrcholu své kariéry mají lidé trhu práce stále co nabídnout, zejména pak své bohaté celoživotní zkušenosti a expertízu. Profitovat pak mohou nejen oni sami v podobě dalšího příjmu, ale také třeba samotné firmy.  

Návrh předpokládá nahrazení trvalého zvyšování důchodů o malé částky snížením sazby pojistného o 6,5 % pro všechny starobní důchodce s výdělečnou činností. V případě OSVČ bude sníženo pojistné také o 6,5 %. Sazba pojistného placeného zaměstnavatelem zůstane zachována. 

Předčasný důchod 

Návrh také snižuje maximální dobu z nynějších pěti let na tři roky, tedy do předčasného důchodu může odejít pouze ten, kdo dosáhne věku o tři roky nižšího, než je standardní věk odchodu do důchodu. Novou podmínkou pro odchod do předčasného důchodu bude mimo jiné také získání čtyřicet let pojištění, která má začít platit 1. října 2024. V období od přiznání předčasného důchodu do doby standardního důchodového věku bude zároveň omezena valorizace procentní výměry důchodu, základní výměra valorizována bude. 

Další úpravy směřující k udržitelnosti systému 

Mezi další změny, které jsou součástí důchodové reformy, patří také poloviční krácení procentní výměry předčasného starobního důchodu u osob, které získaly aspoň 45 let doby pojištění. Dojde také k prodloužení lhůty pro obnovu nároku na vdovský či vdovecký důchod. Ta bude opět činit 5 let, což umožní většímu okruhu vdov a vdovců čerpat pozůstalostní důchod. 

Sdílení odvodů 

Od roku 2027 se také budou moci manželé nebo partneři rozhodnout, že si rozdělí dosažené vyměřovací základy napůl za období, kdy oba pracovali s účastí na pojištění. Při výpočtu důchodu se na ně bude v tomto období pohlížet tak, jako by měli stejný příjem. Opatření má za cíl zajistit vyšší důchod partnerovi, který měl nižší příjem v produktivním věku. 

Do výpočtu důchodů se bude nově započítávat také úspěšně dokončené doktorské studium, pro které bude zaveden nový typ náhradní doby pojištění. 

Reformou se důchody přizpůsobí postupnému stárnutí společnosti. Od roku 2026 až do 2035 se tak bude postupně snižovat zápočet osobního vyměřovacího základu, a to na 90 % pro důchody přiznávané v roce 2035 a později. Také procento za rok pojištění se sníží z 1,5 % na 1,45 % pro důchody přiznané v roce 2035 a později. Průměrná výše nově přiznávaných důchodů ale i přes toto opatření stabilně poroste, za 10 let přibližně o 10 tisíc korun. 

Reforma penzí pro jednotlivé skupiny obyvatel:
  • Současní penzisté – seniorů, kteří nyní pobírají starobní důchod, se změny v rámci reformy netýkají. Jejich důchody budou řádně valorizovány – navyšovány o inflaci a jednu třetinu růstu reálných mezd. Od příštího roku by se ale měly změnit podmínky pro pracující seniory, dotkne se to zaměstnanců i živnostníků. Už jim trvale neporoste penze, ale sníží se jim sazby pojistného o šest a půl procenta. 
  • Lidé, kteří půjdou za pár let do důchoduobyvatel narozených v letech 1965–1972 včetně se reformy týkají. Od roku 2025 se bude pro stanovení důchodového věku vycházet z údajů Českého statistického úřadu o střední délce života v padesáti letech, přičemž důchodový věk se stanoví vždy pro osoby, které v daném roce dosáhnou padesáti let. Maximálně by se ale věk odchodu do důchodu ročně zvedl o dva měsíce. Podle kalkulačky MPSV by tak ročníky 1965 šly do důchodu v 65 letech, ročníky narozené v roce 1966 pak v 65 letech a dvou měsících. Mezi lety 2026 až 2035 by se měl také snižovat výpočet nových penzí. Započítávat by se měla postupně každý rok menší část výdělku. Z dosud plně zohledňované částky do první příjmové hranice by se po deseti letech bralo v potaz devadesát procent a za odpracovaný rok by se místo nynějšího 1,5 % počítalo 1,45 %. Až o pět let dříve podle počtu odpracovaných směn by mohli do důchodu chodit lidé s rizikovou prací.  
  • Mladší ročníky pro obyvatele narozené v roce 1973 a dále zatím nejsou k dispozici data pro výpočty, jde tak jen o odhady odchodu věku do důchodu. Další úpravy důchodového věku nad 65 let by mohly probíhat pomaleji, než je aktuální posouvání věkové hranice. Může se stát, že nárůst věku odchodu do důchodu nebude v některých obdobích žádný. Doba strávená v důchodu musí zůstat pro budoucí generace stejná, tedy přibližně 21,5 roku.