Přímá pedagogická činnost spolu s činností nepřímou tvoří celkovou pracovní dobu pedagogických pracovníků. Na úvod je vhodné vymezit, kdo je považován za pedagogického pracovníka vykonávajícího přímou pedagogickou činnost. Ještě před samotným rozborem problematiky rozvržení pracovní doby je proto nezbytné objasnit, koho zákon za pedagogického pracovníka pokládá a jaké činnosti spadají do přímé a nepřímé pedagogické práce.
Kdo je považován za pedagogického pracovníka
Pedagogickým pracovníkem je osoba, která koná přímou vyučovací, přímou výchovnou, přímou speciálně-pedagogickou nebo přímou pedagogicko-psychologickou činnost přímým působením na vzdělávaného, kterým uskutečňuje výchovu a vzdělání na základě zvláštního právního předpisu (přímá pedagogická činnost). Pedagogický pracovník je i zaměstnanec, který vykonává přímou pedagogickou činnost v zařízení sociálních služeb.
Mezi pedagogické pracovníky, kteří vykonávají přímou pedagogickou činnost podle zákona o pedagogických pracovnících patří:
- učitel,
- pedagog v zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků,
- vychovatel,
- speciální pedagog,
- školský logoped,
- psycholog,
- pedagog volného času,
- asistent pedagoga,
- trenér,
- metodik prevence v pedagogicko-psychologické poradně,
- vedoucí pedagogický pracovník.
Výčet bude novelou zákona s účinností od 1. 1. 2026 rozšířen o sociální pedagogy.
Přímá pedagogická činnost
Přímá pedagogická činnosti je činnost, při které pedagogický pracovník přímo působí na vzdělávaného. Jsou do ní zahrnuty např. tyto činnosti:
- vyučování žáků a studentů ve třídě,
- vedení a lektorování zájmových činností (např. družina, kroužky),
- činnost asistenta pedagoga na vyučování,
- skupinová a individuální práce se žáky (např. doučování),
- vedení praxe a praktického vyučování žáků a studentů.
Z pohledu pracovní doby je nutné zdůraznit, že pedagogický pracovník je povinen být na pracovišti zaměstnavatele v době stanovené rozvrhem jeho přímé pedagogické činnosti (§ 22a zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících).
Nepřímá pedagogická činnost
Pracovní doba pedagogického pracovníka je kromě přímé pedagogické činnosti doplněna nepřímou pedagogickou činností. Ta zahrnuje ty činnosti, kdy pedagogický pracovník nepůsobí přímo na vzdělávaného. Patří mezi ně:
- Příprava na vyučování, příprava pomůcek,
- Kontrola prací žáků a studentů, hodnocení, opravování prací,
- Administrativní činnosti,
- Součinnost a konzultace s rodiči,
- Příprava vzdělávacích plánů.
Pracovní doba pedagogických pracovníků
Pracovní dobu pedagogických pracovníků rozvrhuje ředitel školy nebo školského zařízení, a to na školní rok, případně na jednotlivá pololetí. Jak již vyplývá z výše uvedeného, pracovní doba pedagogických pracovníků se skládá ze dvou částí a to
- přímá pedagogická činnost,
- nepřímá pedagogická činnost.
Nelze tyto dvě části oddělit a přímá pedagogická činnost pedagogická činnost pedagogického pracovníka musí být vždy doplňována nepřímou pedagogickou činností. Nelze tedy sjednat s pedagogickým pracovníkem takový pracovněprávní vztah, jehož náplní by byla pouze přímá pedagogická činnost, ale v rámci takového pracovněprávního vztahu musí být zahrnuta doba nepřímé pedagogické činnosti. Znamená to, že v případě pedagogických pracovníků musí být sjednaná pracovní doba mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem vždy složena jak z přímé pedagogické činnosti, tak i z nepřímé pedagogické činnosti.
Při stanovení rozsahu přímé pedagogické činnosti se vychází z nařízení vlády č. 75/2005 Sb., o stanovení rozsahu přímé vyučovací, přímé výchovné, přímé speciálně pedagogické a přímé pedagogicko-psychologické činnosti pedagogických pracovníků. Rozsah hodin přímé pedagogické činnosti je v příloze k výše uvedenému nařízení vlády a je stanoven pro pedagogické pracovníky podle druhů školských zařízení.
U některých pedagogických pracovníků je přímá pedagogická činnost stanovena pevně, u některých je stanoven rozsah hodin přímé pedagogické činnosti.
Příklad:
Učitel v mateřské škole má týdenní rozsah přímé pedagogické činnosti stanoven nařízením vlády na 31 hodin při plném pracovním úvazku. Znamená to, že jeho nepřímá pedagogická činnosti bude 9 hodin týdně.
Stanovuje-li nařízení vlády pedagogickému pracovníkovi přímou pedagogickou činnost v rozpětí, stanoví ředitel školského zařízení přímou pedagogickou činnost na celý kalendářní rok, případně pololetí počtem hodin přímé pedagogické činnosti v tomto rozpětí. Jakmile přímou pedagogickou činnost pedagogickému pracovníkovi stanoví, není možné ji v průběhu školního roku, případně pololetí měnit podle aktuální potřeby a situace, a to i v případě, že by rozsah přímé pedagogické činnosti byl v rámci rozpětí stanoveného nařízením vlády.
Příklad:
Vychovatel ve školní družině má přímou pedagogickou činnost stanovenou nařízením vlády v rozsahu 28 až 30 hodin. Ředitel školy stanoví vychovatelce ve školní družině přímou pedagogickou činnost v rozsahu 28 hodin na celý školní rok. V průběhu školního roku dlouhodobě onemocní další vychovatelka a on by z kapacitních důvodů potřeboval dočasně navýšit přímou pedagogickou činnost. Nemůže však navýšit na dočasnou dobu PPČ na 30 hodin týdně, přestože je to v rozsahu stanoveného nařízením.
V praxi dost často nastává situace, kdy pedagogický pracovník nevykonává svoji práci v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby, ale má se svým zaměstnavatelem sjednanou kratší týdenní pracovní dobu. V takovém případě se mu poměrně snižuje i přímá pedagogická činnost a v návaznosti na to musí být stanovena nepřímá pedagogická činnost.
Příklad:
Vychovatel ve školní družině má sjednanou týdenní pracovní dobu v rozsahu poloviny stanovené týdenní pracovní doby. Přímou pedagogickou činnost při tomto úvazku má stanovenou na 14 hodin týdně. Jeho nepřímá pedagogická činnost tedy bude činit 6 hodin.
Příklad:
Ředitelka mateřské školy přijala učitelku na pokrytí 8 hodin přímé pedagogické činnosti. Přímá pedagogická činnost pro učitele mateřské školy je na plný pracovní úvazek 31 hodin týdně. Poměrnou část vypočteme:
8/31 = 0,26
0,26 x 40 = 10,4
Učitelka bude mít stanovenou týdenní pracovní dobu 10,4 hodiny, z toho 8 hodin přímé pedagogické činnosti a 2,4 hodiny nepřímé pedagogické činnosti. Velikost jejího úvazku bude 0,26.
Způsob rozvržení pracovní doby pedagogických pracovníků
Rozvržení pracovní doby stanovuje zaměstnavatel, který je zároveň povinen vypracovat její písemný rozvrh a seznámit s ním zaměstnance. Při plánování pracovní doby pedagogického pracovníka je nezbytné vycházet z rozvržení jeho přímé pedagogické činnosti. Konkrétní podoba rozvržení může mít různé formy, klíčové je však dodržování rozvrhu přímé pedagogické činnosti, která je z převážné části pevně určena vyučováním.
Zákon o pedagogických pracovnících, konkrétně § 22a odst. 2, stanoví, že pedagogický pracovník je povinen být přítomen na pracovišti zaměstnavatele v době určené rozvrhem jeho přímé pedagogické činnosti, dále v době rozvržené pro dohled nad dětmi a žáky, při zastupování jiného pedagogického pracovníka a v případech, které zaměstnavatel stanoví v souladu se zákoníkem práce. Takovým případem může být například účast na společných plánovaných poradách.
Další činnosti, než jsou uvedeny v předchozím odstavci, může pedagogický pracovník vykonávat v pracovní době, kterou si sám rozvrhne, a na místě, které si zvolí. Jak bylo uvedeno výše, rozvržení pracovní doby stanovuje zaměstnavatel, a proto lze pravidlo uvedené v § 22a odst. 3 zákona uplatnit pouze v případě, že ředitel nerozhodne o výkonu práce na pracovišti zaměstnavatele.
Rozvržení pracovní doby může být rovnoměrné i nerovnoměrné, avšak je nutné vždy dodržovat výše uvedená pravidla.
Příklad:
Učitelka základní školy (přímá pedagogická činnost stanovená nařízením vlády je 22 hodin týdně) pracuje na plný úvazek a má pravidelné rozvržení pracovní doby – 40 hodin týdně, 8 hodin denně. Při rozvržení pracovní doby se vychází nejprve z rozvrhu přímé pedagogické činnosti, která bude následně doplněna nepřímou pedagogickou činností.
Pondělí – 4 hodiny PPČ – 4 hodiny NPČ
Úterý – 6 hodin PPČ – 2 hodiny NPČ
Středa – 6 hodin PPČ – 2 hodiny NPČ
Čtvrtek – 4 hodiny PPČ -4 hodiny NPČ
Pátek – 2 hodiny PPČ – 6 hodin NPČ
V případě, že by tato zaměstnankyně měla přímou pedagogickou činnost rozdělenou od pondělí do čtvrtka a rozvržení pracovní doby mohlo vypadat takto:
Pondělí – 6 hodin PPČ – 2 hodiny NPČ
Úterý – 6 hodin PPČ – 2 hodiny NPČ
Středa – 6 hodin PPČ – 2 hodiny NPČ
Čtvrtek – 4 hodiny PPČ – 4 hodiny NPČ
Pátek – 8 hodin NPČ
Je tedy patrné, že rozvržení pracovní doby může mít různé podoby. Vždy je však třeba vycházet z rozvrhu přímé pedagogické činnosti a zohledňovat potřeby zaměstnavatele.
Další aspekty rozvržení pracovní doby
Ať už pedagogický pracovník pracuje v pravidelném či nepravidelném rozvržení, ať už má se zaměstnavatelem sjednanou pracovní dobu v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby nebo kratší, je vždy nezbytné mít stanovený písemný rozvrh týdenní pracovní doby (§ 84 zákoníku práce).
Důležitým důvodem je zejména možnost čerpání různých nepřítomností a překážek v práci, například dovolené, osobních překážek, dočasné pracovní neschopnosti a s tím souvisejícího vyplácení náhrad či čerpání nároku na dovolenou.
